Umění říci NE
Rok se s rokem sešel, již po 27. A jak člověku pomalu, ale jistě, táhne na 30 (pro rýpaly - ne, ještě nejsem starej), tak ho to občas donutí se zamyslet nad tím, co se v jeho životě děje a co se za poslední roky změnilo.
A dospěl jsem k závěru, že za nejdůležitější objev považuji naučení se (alespoň trochu) říkat NE.
Je to fráze, kterou jsem četl, slýchal a jindy zase četl už od svých 16 let. Ale vůbec jsem netušil, co si pod tím reálně představit, a jak bych toho měl prakticky využít. Teoreticky to znělo moc hezky, ovšem ke skutečnému významu jsem musel dojít až časem.
Abyste mohli začít říkat NE, je v první řadě důležité poznat sebe sama. Být k sobě upřímní a přiznat si barvu. A to je sakra těžký úkol (alespoň pro mě). A není to jednorázová záležitost, ale spíše proces, který se člověk musí naučit pravidelně opakovat. Podstatné je si přiznat, co doopravdy máte rádi, co nesnášíte, co milujete a co vás doopravdy sere.
Když už tušíte, kdo jste, co chcete, co ne a kam chcete v životě mířit, stojí před vámi další zkouška. Pokud máte rádi lidi, děláte jim rádi radost a mrzí vás, když jsou zklamaní, obzvláště ti bližší lidé, je ze začátku velmi těžké to NE dokázat říci. A oni zklamaní budou. Zřejmě budou mít i problém pochopit, co se děje a začnou na vás koukat skrz prsty, ale časem to buď pochopí, a nebo z vašeho života odejdou.
Než vám ale prozradím, jak jsem přišel na způsob, jak ono NE dokázat říci, je potřeba si uvědomit pár věcí.
Pokud něco děláte rádi a rádi lidem pomáháte, najde se dost příležitostí, kde můžete uplatnit svůj talent. Začnete lidem opravovat počítače, dělat webové stránky, psát software, až se tím nakonec začnete živit. Najednou uteče skoro 10 let, máte hromadu zákazníků, všem se snažíte vyjít vstříc, máte spoustu starostí, servisu, problémů, jste detailista, máte pocit, že nedokážete věci dělat pořádně, nedokážete dodržet sliby a přijde vám, že na nic nemáte čas. Až vás to začne srát a dostane se dost možná až do bodu vyhoření. Jo, dělat webový stránky už mě fakt štvalo.
Lidská bytost, stejně jako celý svět okolo, se neustále vyvíjí. Někoho možná baví dělat celý život jednu věc, a někdo zase má touhu objevovat, jít dál, posouvat se a hledat nové příležitosti a výzvy - a to jsem já.
Až na pár vyjímek to nebylo nikdy o tom, že bych bral zakázky z ekonomických důvodů, prostě jsem jen chtěl vyjít vstříc lidem, kteří poptávali mé schopnosti. A ze začátku mě to také bavilo. Jen se časem změnily mé priority a vzal jsem si na sebe moc starostí. A hlavně jsem si nedokázal přiznat, že to, co primárně dělám, mě už tak úplně nebaví.
Shrnuto a podtrženo - pokud nedokážete říci ne, pravděpodobně se dostanete do bodu, kdy vás přestane bavit to, co vás dříve bavilo. A i přesto, že máte schopnosti a znalosti v tom pokračovat, tak to nedokážete dělat pořádně, začne vás to demotivovat a ubírat mnoho energie. A rozbíjet celou vaší pozornost.
Jak tedy dokázat lidem říci NE? Stačí si uvědomit a přiznat si, že pokud po vás chtějí něco, co vás nebaví, tak to stejně nedokážete udělat dobře a ve výsledku těm lidem dost možná i uškodíte, ačkoliv to vůbec nebyl váš záměr.
Naučit se říkat NE vás velmi osvobodí. Získáte tím větší klid na duši, méně stresu, a hlavně se naučíte koncentrovat usilí a energii tam, kde vám to dává ten největší smysl. A pokud to slovo řeknete, pravděpodobně se kvůli tomu svět nezhroutí.
Mám kolem sebe lidi, kteří nechápou, jak mi může být spousta věcí jedno, a že jsem snad i flink. Vězte, že mi není všechno jedno. Jen jsem si přiznal, co dělat chci a co ne, a do čeho pro mě má smysl investovat energii. Jen jsem vám to možná ještě nedokázal říci, a nebo jste to nepochopili :)
Závěrem bych rád řekl, že nic neplatí absolutně. Ani toto ne. Vždy jsou výjimky potvrzující pravidlo. A pokud příležitostně uděláte něco, co vás tak úplně nebaví, nic moc se nestane. Naopak, může vám to mnohdy i rozšířit obzory.
Jo a ještě jedna věc.
Vzhledem k výše uvedenému jsem si přiznal, že dělat webové stránky mě již nebaví. A také se této oblasti už přes rok nevěnuji. V posledních letech jsem spíše inklinoval k vývoji a architektuře softwaru běžícího v distribuovaném prostředí, kde mohu mnohem lépe využít své schopnosti a řešit zajímavé výzvy.
A mám to štěstí, že se v této oblasti mohu realizovat v rámci IoT projektu pro TCP a spolupracovat na něm se skvělými lidmi :)
Tudíž jsem ve svém popis nahradil slovo “programátor” za “vývojář”, jelikož vývoj software zdaleka není už jen o programování. A slovo “webdesigner” jsem nahradil za “softwarový architekt”, protože to je přesně to, co mě baví a čemu se poslední roky věnuji. V návaznosti jsem tedy aktualizoval i stránku Služby.
Howk. A nekomplikujte si zbytečně život :)